Přeskočit na obsah

FAQ

1. Mám v projektu povinnost publikovat OA, kde mám hledat, kam to poslat?

Pokud musíte zajistit okamžitý přístup k publikovanému článku, tzn. zlatou cestu Open Access, je potřeba si vybrat Open Access časopis. Takové časopisy můžete vyhledávat v databázi Directory of Open Access journals (DOAJ). Časopisy zařazené do databáze jsou průběžně kontrolovány z hlediska kvality.

2. Mám povinnost publikovat OA, ale nemám na to peníze, co dělat?

V Directory of Open Access Journals lze vyfiltrovat časopisy, které nevyžadují hrazení autorských poplatků — vyhledávání omezte na časopisy a v levé postranní liště můžete zvolit filtr APCs- No.

Další možností, jak splnit požadavek na Open Access, je publikování v tradičním uzavřeném časopise a následná autoarchivace článku — jeho následné zveřejnění v repozitáři (např. v repozitáři UTB). Pozor si musíte dát na časový limit, do kterého musíte článek zveřejnit. Mnozí nakladatelé sice autoarchivaci článků umožňují, ale až po uplynutí časového embarga, které může být dlouhé až 3 roky (některé časopisy od nakladatelství Elsevier), jiní nakladatelé vám umožní některou z verzí článku zveřejnit ihned po jeho publikování v časopise (např. IEEE). Politiku jednotlivých časopisů můžete rychle ověřit v databázi Sherpa/Romeo, informace by měly být dostupné také na stránkách časopisu (Open Access Policy, příp. v pokynech pro autory)

Náklady na otevřené publikování jsou v grantech na podporu vědy a výzkumu uznatelné, proto na ně myslete při psaní projektových žádostí.

3. Odmítli mi článek ve vybraném otevřeném časopise. Kde jinde můžu publikovat?

Pokud redakce zamítla váš článek, určitě si vyžádejte recenzní posudky a opravte chyby, které vám byly vytýkány. Pak můžete zkusit článek zaslat do jiného otevřeného časopisu. V DOAJ můžete procházet časopisy podle předmětových kategorií (Browse Subject) a najít tak další časopisy, do kterých váš článek bude tematicky zapadat. Další možností je v DOAJ vyhledat články k tématu a podívat se, v jakých časopisech byly publikovány.

4. Ve směrnici je povinnost ukládat postprint. Kde ho seženu?

Postprintem se nazývá verze článku po recenzním řízení, která ovšem ještě nemá typografickou úpravu časopisu, ve kterém článek vyjde. Pro účely autoarchivace (zveřejnění článku autorem) je vhodné vybrat tu poslední verzi postprintu (tzn. obsahově je postprint totožný se zveřejněným článkem). Někteří nakladatelé umožňují postprint jednoduše stáhnout. Postprint by u sebe měl mít korespondenční autor, který komunikuje s redakcí a jednotlivé verze článku do časopisu posílá. Bylo by vhodné se v autorském kolektivu domluvit na ukládání všech verzí a komunikace s redakcí.

Postprint knihovna následně uloží do repozitáře publikační činnosti a až to bude možné, zveřejní jej. Váš článek si tak mohou přečíst (a citovat) i vědci, jejichž univerzity nepředplácí databáze, v nichž je obsažen časopis, kde byl článek publikován.

5. Co jsou to licence Creative Commons?

Licence Creative Commons jsou veřejné licence, jejichž prostřednictvím autor díla uzavírá licenční smlouvu s neomezeným počtem účastníků. Těm autor některá práva k dílu poskytuje a jiná si naopak vymezuje. Creative Commons jsou nástavbou autorského zákona a jsou mezinárodně srozumitelné. Licenční podmínky jsou graficky vyjádřeny pomocí jednoduchých piktogramů a zkratek jednotlivým licenčních prvků. Nejvolnější licencí je licence CC-BY, která po uživateli vyžaduje jediné — uvést původního autora díla. Pokud použijete prvek ND (No Derivates) omezíte tím potenciální využití vaší práce, protože na ní nikdo nebude moci stavět. Prvkem NC (No Commercial) zamezíte firmám v komerčním využití svých nápadů. Prvek SA (Share Alike) vyžaduje stejnou licenci i u odvozených děl, což může zkomplikovat kombinaci s jinými díly. Více o Creative Commons si můžete přečíst na https://www.creativecommons.cz.

6. Jak poznám, že je časopis důvěryhodný?

Kvalitní časopisy by měly dodržovat jisté publikační standardy:

  • časopis vychází včas a pravidelně,
  • má jasný a informativní název, který není snadno zaměnitelný s jiným časopisem,
  • je mu přiděleno mezinárodní číslo ISSN,
  • u článků jsou uvedeni autoři i jejich kompletní afiliace,
  • vydavatel časopisu je snadno identifikovatelný,
  • články řádně citují použitou literaturu,
  • je jasně popsán průběh recenzního řízení,
  • jsou jasně popsána pravidla pro formální úpravu a vkládání článků,
  • editoři a redakční rada je tvořena odborníky z různých zemí, jsou uvedeny kontaktní údaje a afiliace
  • pravdivé informace o důležitých metrikách (impact factor, article influence score, scimago journal ranking apod.),
  • jasně definované tematické zaměření časopisu a požadavky na příspěvky,
  • jasné informace o copyrightu a licenčních podmínkách, možnosti autoarchivace článku,
  • jasná informace o případných poplatcích.

7. Končí můj vztah k univerzitě. Jak se i nadále dostanu k odborným zdrojům?

Ano, spousta odborných informací je zveřejněna v režimu Open Access. Volně dostupné odborné informace můžete hledat např. v Directory of Open Access Journals, Directory of Open Access Books, OpenAIRE, k otevřeným vědeckým datům se můžete dostat přes Registry of Research Repositories.

8. Jak zjistím, že je časopis Open Access?

Informace o otevřenosti by měla být na stránkách časopisu dohledatelná, ale ne vždy je to snadné — hledejte v About the Journal, Open Access Policy, Instruction for Authors. Na stránkách časopisu či přímo u jednotlivých článků by také měla být informace o tom, pod jakou licencí Creative Commons je obsah zveřejněn.

Dalším způsobem, kde můžete zkusit tuto informaci najít, je Directory of Open Access Journals, případně hledejte v databázi Sherpa/Romeo.  Vždy je ovšem nejlépe vycházet z informací přímo na stránkách časopisu.

9. Proč je problematické publikovat v hybridních časopisech?

Při publikování v hybridních časopisech dochází ze strany univerzity ke dvojímu placení — jednak za předplatné celé kolekce časopisů a jednak za otevřený přístup ke článku z této kolekce. Publikování v některých hybridních časopisech také bývá dražší než u plně otevřených časopisů. Jedná se tak o neefektivní využití peněz, které má univerzita k dispozici.

10. Proč má být OA publikování povinné?

Většina vědeckého zkoumání je hrazena z veřejných peněz, nicméně veřejnost nemá k výsledkům přístup. Univerzity a vědecké instituce zápolí se zvyšujícím se předplatným odborných informací. Otevřený přístup umožňuje tyto překážky překonat a rychlá výměna informací může pomoci rozvoji vědy.

11. Jaké výhody mi OA přinese?

Tím, že je váš článek volně dostupný na internetu, a nejen pro předplatitele, získá širší okruh čtenářů a potenciálně i větší citovanost. Dostanou se k němu i vědci, jejichž instituce nemají předplacené čím dál tím dražší databáze odborných informací.

Váš článek je snadno dostupný a dohledatelný, je také mnohem snadnější zabránit plagiátorství — vždy lze snadno dohledat, kde se daná informace objevila poprvé.

Je umožněna autoarchivace a zveřejňování článků na více místech, je jednak zajištěna jeho lepší vyhledatelnost, ale také je zabezpečen přístup k textu i po případném zániku vydavatele.

12. Proč se za publikování OA platí?

Protože jsou články volně dostupné na internetu, přicházejí jejich nakladatelé o příjem z předplatného a musí tak náklady spojené s publikováním časopisu hradit z jiných zdrojů — buď z rozpočtu instituce, která časopis vydává (časté u časopisů vydávaných univerzitami a odbornými pracovišti) nebo prostřednictvím autorských poplatků. Ty zpravidla nehradí sám autor, ale jeho instituce. Autorské poplatky jsou uznatelné náklady v žádostech o výzkumné granty, proto je vhodné na ně při tvorbě žádostí myslet.

V databázi DOAJ si lze vyfiltrovat časopisy, u kterých se autorské poplatky (APC — Article Processin Charges) neplatí — vyhledávání omezte na časopisy a v levé postranní liště můžete zvolit filtr APCs- No.

13. Co dalšího lze v oblasti OA očekávat?

Je dobré být připraven na to, že publikování v režimu Open Access se u výzkumu hrazeného z veřejných peněz stane povinné. Na národní úrovni s tím počítá Akční plán pro implementaci Národní strategie otevřeného přístupu České republiky k vědeckým informacím, který počítá se zavedením otevřeného přístupu k 1. 7. 2020. Podpora otevřeného přístupu by se měla promítnout také do nové Národní politiky VaVaI 2021+. Otevřený přístup podporuje také Evropská komise, s širokým zaváděním otevřeného přístupu počítá např. ambiciózní Plan S.

Lze také očekávat větší tlak na zpřístupňování dat z výzkumů (otevřená data).

14. Znamená Open Access něco jiného, než, že jsou informace dostupné zdarma?

Ano. Informace v režimu Open Access jsou vám nejen dostupné zadarmo, ale zároveň vám jsou dána i některá práva k užití informace (můžete např. článek přeložit a sdílet se studenty). K licencování otevřených děl jsou využívány licence Creative Commons, která vám přesně definují, jaká jsou vaše práva a povinnosti.

15. Jak mám citovat nepublikovanou verzi článku (postprint)?

Postprintovou verzi citujete podobně jako verzi finální — lišit se bude informace o dostupnosti, do které uvedete URL adresu (např. repozitáře), na níž je text dostupný. Informaci o tom, o jakou verzi článku se jedná, uveďte buď do hranatých závorek hned za název článku či mezi název časopisu a číslování.

Citace podle normy ČSN ISO 690:

1) ŠMEJKAL, Petr. Role informačního specialisty v procesu Competitive Intelligence [preprint]. ProInflow. [online]. 2010, roč. 2, č. 1, s. 4-17 [cit. 2011-11-07]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/cisla/competitive-intelligence

2) ŠMEJKAL, Petr. Role informačního specialisty v procesu Competitive Intelligence. ProInflow. [online]. Preprint, 2010, roč. 2, č. 1, s. 4-17 [cit. 2011-11-07]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/cisla/competitive-intelligence